Videopozvánka
"Videoprocházka Robčí"
- připravili jsme pro Vás takovou malou filmovou podívanou, ve kterém uvídíte vše
podstatné o Robči, Faře, Kostelu a Ekofarmě.
Typ souboru: *.wmv
Velikost souboru: 21.2 Mb
Délka souboru: 4 minuty
Rozlišení: 640 x 480
Zajímavé odkazy
Upoutávky z "HLAVNÍ STRÁNKY"
Turistika - Městská památková rezervace Úštěk
O městu Úštěk
Město Úštěk s téměř 2 700 obyvateli se rozkládá uprostřed romantické krajiny severních Čech mezi Litoměřicemi a Českou Lípou. Celé jeho okolí včetně řady stavitelských a historických pamětihodností s krásnou, dosud téměř nedotčenou přírodou, je častým cílem odpočinku a rekreace mnoha návštěvníků a turistů. Krajina kolem Úštěku je kopcovitá, s četnými lesy, kde je řada cyklostezek a rybníky, z nichž největší je Chmelař se 67 ha. Úštěk leží zhruba 70 km severozápadně od Prahy a je znamenitým východiskem pro poznávání turistických míst severních Čech. V nejbližším okolí lze navštívit státní zámky Libochovice, Ploskovice, Velké Březno, Zákupy, Benešov nad Ploučnicí a hrady Helfenburk, Klapý, Sloup, Bezděz či Kokořín. V dosahu jsou i významná města: Ústí nad Labem, Děčín, Česká Lípa, Litoměřice, Roudnice nad Labem a Mělník. Město leží na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí Kokořínsko a České středohoří.
Péčí o památky je v poslední době věnována mimořádná pozornost. Středověké domy kolem náměstí získávají postupně nový kabát, oprav se dočkaly i významné sakrální stavby, např.: chrám sv. Petra a Pavla nebo židovská synagoga. Prostředí městské památkové rezervace je velkolepou kulisou každoročních trhů - jarmarků, které probíhají v historickém duchu a jsou velkým lákadlem pro řadu návštěvníků. Setkává se zde mnoho významných osobností zejména z oblasti kultury. Město pravidelně přitahuje filmaře, kteří se alespoň část zdejší atmosféry snaží přenést do svých děl tak, jako to v poslední době učinili tvůrci oscarového filmu Kolja nebo písničkového retro-filmu Rebelové. Toto všechno předurčuje Úštěk k tomu, aby se stal centrem turistického ruchu pro širokou oblast. V okolních vesnicích si řada obyvatel měst uzpůsobila volné objekty k rodinné rekreaci. Někteří místní občané nabízejí ubytování v soukromí, v provozu je hotel Racek a areál kempu u rybníka Chmelař.
Ralská pahorkatina zaujímá na Litoměřicku oblast jižně od Českého středohoří. Nedosahuje však až k Labi, od kterého ji odděluje úzký pruh patřící do Dolnooharské tabule. Z ralské pahorkatiny zasahují na Litoměřicko Polomené hory a tzv. Úštěcká pahorkatina.
Úštěcká pahorkatina typická svými široce rozevřenými údolími je poměrně chudá na větší lesy a z větší části byla zemědělsky využívána. Nevyšším vrcholem je Hořidlo (371 m.n.m) a z dalších vrchů uveďme jen ty nejnápadnější: Kupa (352 m.), Skalky (333 m.), Budina (319 m.), Holý vrch (302 m.)a Křemín (244m.).
Úštěcké památky
Hrad - Panský dvůr
Jádro zachovalých budov hradu vzniklo v poslední třetině 14. století. Jde hlavně o budovu paláce, která má ve své dolní části velmi silné zdivo. Zcela netradičně byl hrad zbudován již ve vzniklém městě. Z tohoto pohledu jde o opravdový unikát. V období gotiky byl palác různě opravován a dostavován. V první části 16. století byl palác doplněn velkým sálem v druhém patře. Ve sklepech paláce jsou velké prostory vytesané přímo do pískovcové skály. K severozápadnímu cípu je nezvykle připojena věžovitá budova barokního rázu, která šikmými okny prozrazuje svůj původní účel jako schodiště. V roce 1779 byl hrad prodán právovárečnému měšťanstvu a byl užíván jako sladovna. Stavební úpravy z tohoto období porušily původní stavbu hradu (přistaven komín, zrušeno schodiště, změny klenby). Po roce 1945 hrad chátrá a vinou necitlivých stavebních zásahů je narušena jeho statika. V současnosti je připraven projekt na záchranu tohoto vzácného objektu. Jeho realizace bude vyžadovat nemalé množství času a finančních prostředků.
V době městských slavností tvoří hradní nádvoří neopakovatelnou kulisu zejména divadelních a hudebních vystoupení.
Kostel sv. Petra a Pavla - Mírové náměstí
Kostel byl postaven v letech 1764 - 72 na místě staršího kostela svatého Michala ze 14. století. Kostel byl postaven ve slohu pozdního baroka. Na římse západního průčelí jsou po obou stranách věže umístěny sochy sv. Petra a Pavla z doby kolem roku 1770. Nejcennějším je obraz na hlavním oltáři od Karla Škréty z roku 1656, který zobrazuje pannu Marii v rozhovoru se sv. Petrem a Pavlem. Za pozornost stojí kamenná křtitelnice nezvyklého typu a rokokových tvarů. Dřevořezby jsou dílem místního řezbáře Jiřího Vančury, který je také tvůrcem vyřezávané kazatelny. Skříně varhan se dochovaly původní podle Lauterera, postavil je truhlář Ambrož Tauchmann z Hoštky. Stroj varhan je novější z roku 1915 od Jindřicha Šifnera z Prahy.
S vnějšími opravami bylo započato v roce 1999, objekt byl též slavnostně nasvícen.
Pikartská věž - Panský dvůr
Nejsilnější a nejmohutnější věž městského opevnění. Byla postavena roku 1428 za husitského hejtmana Václava Cardy z Petrovic (odtud název Pikartská, tak byli husité hanlivě označováni svými odpůrci). Sloužila k zesílení obranyschopnosti úštěckého hradu. Později až do roku 1947 byla věž využívána pro obytné účely. Věž je postavena z pískovcových kvádrů, zdi jsou téměř dva metry silné, má 4 podlaží, přičemž poslední je o něco nižší než ostatní, protože věž roku 1859 vyhořela a už nebyla obnovena v původní výši. V současné době věž slouží jako galerie, záměrem je vytvořit zde muzeum.
Budova děkanství (fara) - Mírové náměstí
Postavena v r. 1721. Patrová stavba se sedmi okenními osami do náměstí v barokním stylu. S největší pravděpodobností dílo litoměřického stavitele italského původu Octávia Broggia, od něhož pochází řada vynikajících barokních architektur v Litoměřicích a celých severních Čechách.
Ptačí domky - Kamenná ulice
Postaveny v polovině 19. století italskými dělníky, kteří zde stavěli železnici. Jedná se o dřevěné přístavky na skalní stěně (připomínají ptačí hnízda). Přístavky navazují na sklepy a chodby vytesané v pískovcové skále. Zvláštností je, že ze zadní strany mají domky několik pater, přičemž z přední strany lze dosáhnout až na okap (ulice l. máje).
Židovská synagoga - Podskalská ulice
Unikátní věžovitá stavba byla jádrem staré židovské čtvrti. Po náročných opravách započatých ve druhé polovině 90. let bude sloužit ke kulturním účelům.
Západní část náměstí - štítové domy
Na severní straně západní části náměstí se zachovala řada štítových domů, které podávají výraznou představu toho, jak vypadala zástavba menšího středověkého města. Jde o domy č. 16/29 až 28/42. Nejstarší městské domy byly patrně dřevěné s kamennými sklepy v několika úrovních, zejména v 16. století byly stavěny nové kamenné a hrázděné štítové, jednopatrové domy s loubím v přízemí. V domě č. 19/29 je zachována původní černá kuchyně, u čísla 16/29 je novější rokokové průčelí.
Sklepení - Panský dvůr. Mírové náměstí
Vznik sklepení se datuje okolo roku 1350. Tří až čtyřpatrová sklepení pod celým úštěckým náměstím a hradem jsou vytesána v pískovcové skále. Do 17. století sloužily sklepy jako únikové cesty, které vedly údajně až na hrádek Helfenburk, později byly využívány pro skladování ovoce a zeleniny. Dnes je možno shlédnout tyto prostory v rámci organizovaných prohlídek města.
Klárův dům - Mírové nám. čp. 73
Rodný dům Aloise Klára (1763-1833), profesora řečtiny a klasické literatury na Karlově univerzitě v Praze. V roce 1807 založil společně s jinými mecenáši ústav pro slepce v Praze. Později byl ústav i celá pražská čtvrť pojmenovány jeho jménem (Klárov).
Kudlichův pomník - Mírové náměstí
Umístěn za kostelem sv. Petra a Pavla, před restaurací Pod podloubím. Původně pomník rakouského císaře Josefa II.. Později byla jeho socha stržena a nahrazena pluhem na počest poslance rakouského parlamentu Hanse Kudlicha, který se významnou měrou zasloužil o zrušení nevolnictví.
Jezuitský dvůr - Rybniční ulice
Zděná barokní brána se štítem a letopočtem 1677, při ní branka s označením 1711. V sousedství lidová stavba mladšího původu. Po zrušení jezuitského řádu byly dvory a půda rozparcelovány a vznikla Zelená ves. Ve dvoře zřídil bělidlo a barvírnu J.J. Leitenberger, nejvýznamnější průmyslník v Cechách kolem roku 1800.
Kostelík Nejsvětější Trojice - Hřbitovní ulice
Tento kostelík existoval již v předbělohorské době jako katolický v době protestantské převahy ve městě. Dnešní stavba je barokní až na západní vchod s lomeným obloukem. Kolem kostelíka se rozprostíral hřbitov, v sousedství byla předměstská osada. Dnes slouží k pietním účelům.
Rybník Barvíř
Na severním úpatí pískovcového ostrohu leží poslední z původních středověkých rybníků - Barvíř, který byl vždy důležitou zásobárnou užitkové vody pro město a byl využíván zejména pro potřeby zdejšího tkalcovského průmyslu. V roce 2000 byla provedena celková rekonstrukce celého rybníka. Byla opravena hráz, obě výpusti, upraveny břehy a byla odtěžena i vrstva usazeného bahna, která dosahovala místy až šesti metrů. Dnes slouží rybník Barvíř jako sportovní rybářský revír ve správě města a je zde možné po zakoupení povolenky rybařit. Povolenky se prodávají na Městském úřadu i na recepci u jezera Chmelař a jsou jednodenní, třídenní, týdenní a sezónní.
Jezero Chmelař
Hlavním centrem turistiky ale i odpočinku je jezero Chmelař, jehož 67 ha vodní plochy a dvě upravované písčité pláže nabízejí návštěvníkům místo pro odpočinek i aktivní zábavu. Název jezero je pojem, který se všeobecně ujal jako v případě blízkého Máchova jezera. Jedná se však o vžitý omyl, neboť ve skutečnosti jde o rybník. Ten vznikl počátkem 60. let na místě bývalého středověkého Velkého rybníka. Nová, 400m dlouhá, sypaná hráz zvedla hladinu tak vysoko, že pod ní zmizela i malá osada Zelená ves. Dnes je Chmelař a přilehlý areál střediskem rekreace. Kempy nabízející okolo 1000 lůžek, k dispozici jsou dvě pláže, sportovní areál s minigolfem, plážovým volejbalem, horskými koly, stolním tenisem, lodičkami a dalšími zařízeními, která zpříjemňují pobyt všem, kdo se rozhodli strávit u Chmelaře dovolenou nebo alespoň víkend.
Ostré (3 km)
Poutní místo založené jezuity, které vzniklo v letech 1703 - 1707 vybudováním kostelíka o dvou stejných věžích včetně monumentálního přístupového schodiště. Místo se stávalo pravidelně 3. května cílem mnoha poutníků, kteří přicházeli na vyhlášenou pouť. Od kostelíků směrem k severu se otevírá romantické panoráma úštěcké kotliny s dominujícím vrcholkem východního Českého středohoří - 726 m vysokým Sedlem. Objekty jsou v majetku katolické církve.
Konojedy (7 km)
V blízké obci Konojedy se rozkládá mohutný komplex bývalého kláštera servitů, který byl založen v roce 1746 Františkem Rudolfem Sweert - Šporkem. Po zrušení řádu servitů v Konojedech odkoupil od státu za 60 000 zlatých klášter syn jeho zakladatele a přestavěl jej v roce 1785 na zámek. Areál byl až do počátku 90. let ve správě armády, poté byl zprivatizován a dnes je na pokraji zkázy.
